Manitou Železné hory

Manitou_Zelezne_hory_CARDION_2023_00_19.xls (75,2 kB)

KPŽ Manitou Železné hory – Chrudim

Strava mi poradila, že to byla moje druhá účast na tomto závodě. Pekelné vedro mě provázelo již od probuzení. Celý týden jsem spal na dovolené, buď pod hvězdami nebo ve stanu. Vůbec se mi nechtělo závodit ! Ale jak zazní pomyslný výstřel, tak chuť závodit se vrací. Je to zvláštní pocit. Od startu jsem jel ostře. Tentokrát jsem sjel tradiční chrudimské schody juchů radost hned od startu. Jelikož jsem byl sám ze zelené letky, tak jsem si představoval Martina, jak to rve a snažil jsem se ho pomyslně chytit. Prvních 20 km skvělých. Předjížděl jsem a cítil jsem se skvěle. Za zmínku z této části závodu stojí přivážím balík asi 12 lidí a dostaneme se na silnici a říkám si pokud mám tahat, tak vás to bude bolet a všem jsem ujel. Možná někdy je lepší se schovat a nechat si síly na závěr. Pak přišla 5 km krize mezi 20-25 km, která mě nyní štve. Došlo mi, a pak po gelu jsem si zase nastartoval nohy, ale dost ztratil. V tom vedru asi dříve jíst než-li po tradiční hodině závodění. Na 30 km mě dojel borec z MTB ČT teamu, který nás pravidelně poráží – Martin Fuxa. Jeli jsme spolu 5 km, kde jsme si i povídali do kopce a ptám se ho co dělá v ČT? A on, že se to stydí říct, že dělá v sekci zabývající se počasím. Jel fakt dobře ve sjezdu i v kopcích. Rozdíl v čase cíli 5 minut. Můj odhad během závodů to je takový  Detlef, tak se ho zkus držet. Během závodu pár lehkých pádů zapříčiněným prudkým průjezdem zatáček, kde mě to stálo dva pády v podobě položení kole a 2x vycvaknutí a odraz od země. Ke konci se trať míchala se závodníky s trasy C. Závod končí 10 km sprintem do cíle víceméně z kopce, tak si mi celkem podařilo nastartovat motorku a předjížděl jsem a dojížděl závodníky přede mnou, ale spíše z trati C, ale dojel jsem si balík asi 10 cyklistů ve kterém jsem dostal postupně dopředu a nakonec všechny urval v posledním kopci, takže nakonec dobrý pocit. V posledním kopci předjíždím borce v dresu SPORT INVEST, tak na něj hulákám čau Bogas a vypadal, že umírá asi vtip nepochopil a nezná legendu SI. Závěrečný spurt se nekonal, tak opravdu radost na závěr, že jsem byl nejsilnější z početné skupiny. Závod o délce 68 km s převýšením 1300 mnm patří, co se týká náročnosti k jednodušším. Občerstvovací stanice jsem projížděl nebo sloužili k ochlazení např. z tekoucí hadice. Žádná náročná technická pasáž se nekonala a stoupání nejnáročnější v ¼ závodu. Ale opravdu jsem si sáhnul na dno. Vedro přímo úmorné. Pro mě nejhorší podmínky pro závodění.  V cíli jsem se motal ještě dlouho po dojezdu ani studená sprcha nepomohla. Celkové umístění 130. místo z celkově 294 dokončivší nakonec beru, ale ta krize trvající asi 5 km mě stála lepší umístění. Čas v cíli cca 3:25 a výrazné zlepšení oproti první účasti a času 4:15, ale je nutno dodat, že v roce 2018 se jelo za mokra.  Za zmínku stojí, že v závod je tradiční sjezdem schodů a průjezdem řekou. Tak příště na startu, zelená letko.