Trénink v Úhoničáku
Jestli se nepletu, tak v neděli 11.6. se povedl první letošní týmový trénink ve větším počtu, ale možná, že už nějaký byl, ale já se nezúčastnil. Každopádně to bylo výživné fyzicky i na zážitky.
Z Horo jedeme tři s Detlefem a Michalem Králem (King). V Kněževsi se potkáváme s Martinem a dalším Michalem s příjmením od K – Kalinou (Kalič). Pozdravíme se, Detlef zavelí k odjezdu a začne si za jízdy klepat do osy předního kola, jestli ty pazvuky nejdou tam odsud. Tretra v drátech a salto na asfaltu, za které by se nemusel stydět leckterý artista. Naštěstí je Detlef i s kolem v pořádku, nasadil tempo a uháníme k Úhonicům. Když mi to přestává chutnat, lehce zvolním a prohodím pár slov s Kaličem a našem zdravotním stavu.
Od Ptic skupině velí Marťas, sjezd po modré do Podkozí a výjezd na Svárov. Tady si do měkkého bahínka ustlal King. S úsměvem ve tváři ale pokračuje dál. Svárov, Ptice, znovu do lesa, ale tentokrát jinou cestou. King chce dopředu, Detlef mu to nechce dát zadarmo a střetnou se. Detlef to ustál ve křoví, zatímco King se válí v trávě. Vše bez újmy, takže s příslibem „pojďme to zklidnit“ jedeme dolu. Následuje výjezd po červený nad Nenačovicema, kde Detlef začne laborovat s přesmykačem. Při shození řetězu mu padá úplně. Ve výjezdu je padlý strom. Martin z prvního místa ho chce přejet, ale… skládá se do trávy. Pauzu využíváme na svačinu, ale nesním ani půlku suku a prý nezdržuj, jedeme.
Sjezd k Nenačovicům a výjezd. Kalič bez varování prohlašuje, že dnes to stačilo a otáčí to domů. Vyjadřuji své sympatie a že pojedu s ním. Zdá se, že už pojedeme všichni. Dáme společné foto Kalič odjíždí, ale Martin zastavuje zbytek. Dáme ještě tenhle výjezd, pak kamenitý sjezd a jedeme k Drahušce. Takže znovu do kopců. King chvíli závodí, ale pak zvadne jak rajče dva dny bez vody a chvíli čekáme. Kamenitý sjezd, a to logicky znamená… další výjezd. King už zase začíná blbnout, Martin mu visí na zadním kole a najednou slyším, jak se potkaly dva pláště. Teď už nikdo nepadá. King jede dál a Martin to ustojí vyšlápnutím.
Poslední terénní sjezd na silnici a jedeme na Úhonice, Jeneč a k Drahušce. Před výjezdem do Úhonic s Martinem kecáme a Detlef s Kingem odjedou. Pod kopcem je chce Martin dojet, ale těsně se mu to nepodaří. Kluci jedou pilu. Že má Detlef síly budiž, ale kde je bere King, když v předposledním kopci vypadal, že už půjde domů pěšky, těžko říct. Typický jeho styl. Chvíli vypadá, že umře, pak jede jak střela, zase umírá a zase jede… Můžeme vést dlouhé debaty, čím to je, proč to je, můžeme to různě rozporovat, vzájemně zpochybňovat, ale to je asi tak to jediné, co s tím můžeme dělat:) King si vyjel pěkné PR na Úhoničáku a nové kolo ho vystřelilo sakra vysoko.
Pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty. Pivko a foto u sponzorské restaurace U Drahušky a den nemohl být zakončen lépe než grilováním u Detlefů;)