26. INTERNATIONAL MTB MARATHON MALEVIL CUP
kopievsledkuelaVsledkycelkov.pdf (178028)
Poř.100km | Poř./Kat. | Start.č. | Jméno | Ročník | Země | Cíl.čas |
115. | 46./M40 | 503 | MichalKalina | 1980 | CZE | 5:56:53 |
Malevil 2025 / 100km
Tenhle report píšu s velkým odstupem, tak asi dost detailů a emocí opomenu. Nicméně jsem se na tenhle závod po letech těšil, ač jsem měl tedy ze 100km respekt.
Tentokrát jsme spali přímo na ranči a byla to super volba, přijezd v pátek na pohodu a všechno blízko. Večer s kámošema na jídlo, plzeň a probrat taktiku. Bohužel jsem je pak celý závod neviděl, asi jsem večer nedával moc pozor nebo nevim...
Ráno vstávání až né tak brzo, snídaně na pohodu, žádný nervy a rozjetí jen pár km na start. Od začátku se jelo v balíku docela tempo, ale jel jsem si svoje a jel to na pocit. Bylo velký teplo už od rána a čekal jsem to dlouhý. První hodina je tak spíš na seznámení, pole se nadělí dle výkonu a není to moc technické, ale i tam byly pády a spousta lidí jela hranu. Pak přišlo poměrně dost i technických úseků, ale všechno krásně jetelný. Až jsem si řikal, že si to tak technický nepamatuju. Trať hodně bavila. Trochu jsem cítil záda, na což uplně netrpím, ale celkem mě to časem pustilo. Hlídal jsem si tepovku a nechtěl se přetáhnout a najednou první tři hodiny byly pryč, kondičně jsem se cítil super. Pak mě chytla z ničeho křeč a před sebou jsem měl několik nejtěžších stoupání, řikal jsem si, že mít křeč v půlce, tak to těžko dojedu. Navíc od 60km už jsem jel i dost sám a vše to bylo spíš o hlavě se s tím srovnat. Nakonec jsem tu křeč nějak roztočil, ale všechny kopce už v podstatě jen volně točit. Pořád jsem si řikal, že už to mám jen 200 výškových do uvedených 2200 a že to už pak půjde. Nicméně to bylo nakonec přes 2600m, což mě dost překvapilo. Posledních 20-30km jsem toho už měl plné zuby a vedro bylo peklo. Musel jsem stavět každý bufet pro vodu, ale jak se blížil cíl měl jsem najednou šanci to dát pod 6hod, což jsem fakt nečekal. Před koncem je pár poměrně prudkých stoupání, ale naštěstí i dost v lese a křeč už jsem nejak ustál. Na přijezdu na golf už jsem věděl, že dám i pod 6 hodin, což byl super pocit, v cíli ještě hodně dlouhý spurt a dvě místa posun. Po nějaké chvíli v cíli mi ale docela otrnulo a loupnul jsem tam pár plzní a začal se těšit na Guns & Roses na který jsme jeli další den. Odpočinek na ranči a nemuset jet hned domů byla dobrá volba.
Asi to byl nejlepší závod letos, ale snad ještě vyjde to peklo v září...
Michal