BIKE HERO

https://bikehero.cz

Délka  metry Start Jméno Ročník Země Cíl.čas
168km 4061m Beroun ČechovičDavid 1978 CZE 12:11:00
168km 4061m Beroun MachRadim 1976 CZE 12:11:00


Od rána mi nervy jely,

mám otisk převodníku na prdeli.

Na startu ještě namáhám hlavu,

tvl, já nezapnul Stravu.

Vracíme se jen pár metrů

a uháníme směrem k Dědku.

Začínáme v Berouně,

první fotky na hroudě.

Na rozhledně Děd,

něco bych tu sněd.

Pádíme hned do Nižboru,

zdolat další pěknou horu.

Avšak stoupání na zámek, 

prošlo bez větších poznámek.

Žloukovické louky jsou celkem snadnou prací,

tak proč mě napadá Michal Prokop - Až si pro mě přijdou funebráci..?

Zbečno, a pak Klíčava,

kde proběhla krátká rozprava.

Teď na moc hezký hrad,

na ten budu vzpomínat, jmenuje se Křivoklát.

Nad Roztoky řemeslo,

žádné prachy neneslo.

Nervy pořád pracují,

chybějí tu záchody.

Tlačit kolo, držet shit,

kdo se může lépe mít.

Hřebeny a Leontýn,

kde jsem před hodinou byl!

Jáchymov a Máminka,

snad ne černá hodinka.

Na kopci přišla sqělá prémie,

sprcha z helmy a sůl v očích se nějak přežije.

Aby toho nebylo málo,

na Velízu se vše opakovalo.

V Broumech se dobře daří,

neb pivo se tu vaří.

Malé pivovary mám rád,

ale teď tu nechci sát.

A za Broumy překvapení,

stoupání moc přísné není.

Do Březové v rychlosti,

kolo syčí... ze zlosti?

V kole mlíko rotuje

a díru hned spravuje.

No, trochu času nám to vzalo,

než mlíko zafungovalo.

Párkrát ještě dofukujem

a už Točník očumujem.

Hnedle jsou tu Hředle

a krpálek vedle. 

Hřeben pěkně prodýcháme,

za sebou ho zanecháme.

Pak stoupání do Lounína,

není vůbec žádná psina.

Ale dá se jet,

tlačím pouze metrů pět.

Málkov, statek, zastavíme

a trochu se občerstvíme.

Když se řekne Housina,

tak jde na mě husina.

Zas tak hrozný to nebylo, to ne,

ale ta husina na mě fakt ´de.

Všeradice, nakupujem,

Stožec snadno okupujem.

Zas´ tak snadno taky ne,

ale celou dobu se je-de.

Checkpoint Skalka už je tu,

uděláme tu fotku.

Rychle jedem, to je hic,

valíme do Dobřichovic. 

V Dobřichovicích se neraduj,

Mořinka bude ještě hnuj.

A už vidím Zdeňkovo křeslo,

srdce mi do kalhot kleslo.

Seno, sláma, seno, sláma,

to je kopec jako kráva.

Dáme fotku v Americe,

málem vyplivuju plíce.

Mořina a Karlštejn,

Srbsko už tu musí bejt.

U Karlštejna dáreček,

nečekaný kopeček.

Zase pěkně nahoru,

já se na to... (tak já si to vyjedu;)

Srbsko dole, lom nahoře,

už to není tak zlé hoře.

Svatý Ján a po žlutý,

mám fakt dobrý obutí.

Rychle dolů do Berouna,

už se na nás těší doma.

A cílovou fotečku,

na webovou stránečku.

 

Co tak říci závěrem?

Je to trasa k popukání,

dej to, jestli nemáš stání.

Je to trasa jako řemen,

dej to za den aspoň jeden (nebo dva a nebo tři a vůbec se nešetři).

Od rána mi nervy jely,
mám otisk převodníku na prdeli.
Na startu ještě namáhám hlavu,
tvl, já nezapnul Stravu.
Vracíme se jen pár metrů
a uháníme směrem k Dědku.
Začínáme v Berouně,
první fotky na hroudě.
Na rozhledně Děd,
něco bych tu sněd.
Pádíme hned do Nižboru,
zdolat další pěknou horu.
Avšak stoupání na zámek, 
prošlo bez větších poznámek.
Žloukovické louky jsou celkem snadnou prací,
tak proč mě napadá Michal Prokop - Až si pro mě přijdou funebráci..?
Zbečno, a pak Klíčava,
kde proběhla krátká rozprava.
Teď na moc hezký hrad,
na ten budu vzpomínat, jmenuje se Křivoklát.
Nad Roztoky řemeslo,
žádné prachy neneslo.
Nervy pořád pracují,
chybějí tu záchody.
Tlačit kolo, držet shit,
kdo se může lépe mít.
Hřebeny a Leontýn,
kde jsem před hodinou byl!
Jáchymov a Máminka,
snad ne černá hodinka.
Na kopci přišla sqělá prémie,
sprcha z helmy a sůl v očích se nějak přežije.
Aby toho nebylo málo,
na Velízu se vše opakovalo.
V Broumech se dobře daří,
neb pivo se tu vaří.
Malé pivovary mám rád,
ale teď tu nechci sát.
A za Broumy překvapení,
stoupání moc přísné není.
Do Březové v rychlosti,
kolo syčí... ze zlosti?
V kole mlíko rotuje
a díru hned spravuje.
No, trochu času nám to vzalo,
než mlíko zafungovalo.
Párkrát ještě dofukujem
a už Točník očumujem.
Hnedle jsou tu Hředle
a krpálek vedle. 
Hřeben pěkně prodýcháme,
za sebou ho zanecháme.
Pak stoupání do Lounína,
není vůbec žádná psina.
Ale dá se jet,
tlačím pouze metrů pět.
Málkov, statek, zastavíme
a trochu se občerstvíme.
Když se řekne Housina,
tak jde na mě husina.
Zas tak hrozný to nebylo, to ne,
ale ta husina na mě fakt ´de.
Všeradice, nakupujem,
Stožec snadno okupujem.
Zas´ tak snadno taky ne,
ale celou dobu se je-de.
Checkpoint Skalka už je tu,
uděláme tu fotku.
Rychle jedem, to je hic,
valíme do Dobřichovic. 
V Dobřichovicích se neraduj,
Mořinka bude ještě hnuj.
A už vidím Zdeňkovo křeslo,
srdce mi do kalhot kleslo.
Seno, sláma, seno, sláma,
to je kopec jako kráva.
Dáme fotku v Americe,
málem vyplivuju plíce.
Mořina a Karlštejn,
Srbsko už tu musí bejt.
U Karlštejna dáreček,
nečekaný kopeček.
Zase pěkně nahoru,
já se na to... (tak já si to vyjedu;)
Srbsko dole, lom nahoře,
už to není tak zlé hoře.
Svatý Ján a po žlutý,
mám fakt dobrý obutí.
Rychle dolů do Berouna,
už se na nás těší doma.
A cílovou fotečku,
na webovou stránečku.
 
Co tak říci závěrem?
Je to trasa k popukání,
dej to, jestli nemáš stání.
Je to trasa jako řemen,
dej to za den aspoň jeden (nebo dva a nebo tři a vůbec se nešetři).