Road Stage 77

Abs Roud stage 77 2025.pdf (521141)

Road Stage 77 aneb deštivé Deštné

Na první ročník pořádaný hradeckou Ráfkárnou jsme s RS vyrazili do Deštného už v pátek. V rámci aklimatizace žádná rozjížďka nebyla, neboť bouřka, na jejímž ocasu jsme celé odpoledne jeli, se Deštným prohnala pár minut před naším příjezdem. Na silnicích bordel ze stromů, tak uvidíme, co zítra. Večeře byla správná předzávodní – burger a sladké knedlíky. Když si užít víkend, tak do plných;)

Start v krásných 11:20, takže snídaně a ranní procedury pohodlně. Projížďka kousek po trase, v lese mokro, ale silnice překvapivě čistý. Zařadit se do koridoru a po startu dlouhé trasy 155 km; 2 okruhy, jsme přišli na řadu my. Předpověď byla pozitivní, když pojedeme dostatečně rychle, nezmokneme.

Prvních 10 km za autem mírně z kopce průměrem přes 40. Ne, nemám to rád. Plná silnice cyklistů, oči na stopkách… jednou to tam klukovi přede mnou podklouzlo, ale ustál to. Konečně ostrá levá do kopce a ostrý start závodu. Během zavádění jsem se propadal, teď jsem se sunul dopředu. Pozdravil jsem RS a pokračoval jsem.

Skupinu, kam jsem se prokousal, jsem ve zvlněném terénu neudržel a podobně jsem vypadl ještě z jedné skupiny. Byl jsem ale schopen dojet chlapíka, který měl tendenci sjíždět závodníky před sebou, takže ve dvou, kdy on byl jasně aktivnější, jsme skupinu dojeli. Na stoupání na Haničku se to roztrhalo, ale po sjezdu do Bartošovic jsem dojel nějaké lidi a vytvořila se šestice. A taky začalo pršet. Naštěstí už na trase nebyl žádný větší sjezd kromě cíle. Kluk tam pomáhal holce k lepšímu umístění, takže to pěkně odsýpalo. Nikdo mu nechtěl střídat, tak jsem se párkrát uvolil, protože jsem se cítil při síle, až jsem se na špici usadil a dotáhl skupinu za Orlické Záhoří pod poslední stoupání na Šerlich. Tady už nebyl čas, ptát se, kdo je kdo, tady pěkně každý za svý. Zapíchnout oči do asfaltu a za vytrvalého deště se posouvat na Šerlich. Nejen že mě nikdo nepředjel, ale ještě jsem pár jednotlivců, hlavně z dlouhé, dojel. Segment Bartošovice – Šerlich 25 km jsem dal pod hodinu. Na Šerlichu jsem byl sám, tak se volně, v klidu a bezpečně spouštím dolů. Začíná být zima a voda od plášťů během chvíle promočí tretry, které do té doby ještě jakž takž držely. V Deštném se otáčím, ale náskok před cyklistou za mnou mám takový, že s přehledem projedu cílem, aniž by někdo ohrozil mé pořadí.

Jedu se převlíknout, vzít si kupony na jídlo a jdu se najíst. Odpoledne RS připraví trasu na neděli a řešíme večeři. Nakonec volba padla na pizzerii a byla to dobrá volba, pizza a Plzeň bylo to pravé.

V neděli jsme si domluvili pozdější check out, takže snídaně, vyjížďka po okolí a opět těsné nedorozumění s radarem, takže dojezd za totálního chcance.

Pak už žádné zdržování, sprcha, naložit věci do auta a opustit deštivé Deštné.

Za rok si tu 77 (už je otevřené přihlašování) klidně dám znovu. Jako příprava na Krakonoše, ideál.